Energetický zákon otevřel cestu pro vodík v distribuci

Jsme jedničkou v distribuci zemního plynu a svou pozici lídra potvrzujeme i v otázce distribuce obnovitelného vodíku, který má do budoucna zajistit energetickou udržitelnost a bezpečnost České republiky. Jako největší český distributor stojíme dlouhodobě v čele celého plynárenského sektoru, který tuto změnu prosazuje, a která pomůže české ekonomice zůstat i nadále konkurenceschopnou.

„Energetický zákon poprvé uvádí vodík mezi plyny, které lze distribuovat plynárenskou soustavou. Vodík je tak nyní zasazen do stejného právního rámce jako zemní plyn. Je to jasný signál státu pro všechny hráče na trhu, že se s vodíkem počítá a že je možné začít s výraznějšími investicemi do využívání tohoto nízkoemisního plynu, bez kterého se v dlouhodobém horizontu zkrátka neobejdeme. Plynná paliva zůstanou kvůli svým nenahraditelným vlastnostem nedílnou součástí českého energetického mixu. Právě vodík představuje společně s biometanem zelenou budoucnost plynárenství,“ říká Pavel Dočekal, který má u nás na starosti legislativní záležitosti.

Vodík je stabilní nosič energie, který lze prakticky beze ztrát přepravovat a distribuovat i na velké vzdálenosti. Pro průmysl nebo teplárenství, které pracují s technologií přímého spalování, je plyn v podstatě téměř nepostradatelný.

První krok k zelenému plynárenství a udržitelné ekonomice

Naše dlouhodobá strategie stojí na postupném zvyšování podílu vodíku v distribuční soustavě. Začínat by se mělo postupně plynovou směsí zemního plynu a vodíku. Podíl vodíku se má ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zvyšovat až na konečných 100 %. Už teď ale zvládnou naše plynovody 20% příměs vodíku k zemnímu plynu.

Podobně jsou na tom i spotřebiče českých domácností. Studie Českého plynárenského svazu z loňského roku potvrdila, že si odběrná plynová zařízení v Česku s takovou směsí bez obtíží poradí.

„Vodík v energetickém zákoně je důležitý milník, od kterého se odrazí příprava nezbytné navazující legislativy. Bude se dál pracovat na prováděcích předpisech a technických normách například v oblasti připojování výroben vodíku a kvality plynu,“ doplňuje Pavel Dočekal.

Energetický zákon počítá jak s plynovou směsí, tak s čistým vodíkem. Zatímco směs do 20 % nepředstavuje velkou změnu v technologii, nad 20 % už počítáme s další úpravou plynárenských zařízení. Na tom společně s dalšími českými plynaři pracujeme.

GasNet razí cestu vodíku

„Chceme stabilní budoucnost. Máme 2,3 milionu odběratelů, ke kterým denně distribuujeme našimi plynovody energii. Uvědomujeme si obrovskou odpovědnost za to, abychom v těchto bezpečných a spolehlivých dodávkách dokázali pokračovat i ve světě nízkoemisní a bezemisní energetiky. Prosazujeme transformaci plynárenství a dlouhodobě se na ni připravujeme. Česko plyn potřebuje a jeho nízkoemisní budoucností je právě vodík. Ve vodíkové revoluci v Česku chceme i nadále hrát klíčovou roli,“ říká Pavel Dočekal.

Táhneme za jeden provaz s dalšími plynaři. Spolupracujeme s nimi na půdě Českého plynárenského svazu i České vodíkové technologické platformy (HYTEP) a aktivní jsme i na mezinárodním poli – například v platformě Ready for Hydrogen, která sdružuje evropské distributory plynu a společně připravuje propojený evropský trh na nástup zeleného vodíku.

V českých plynovodech by se už brzy mohly objevit první molekuly vodíku. Jako lídr této zelené změny aktuálně připravujeme první projekty vstřikování vodíku do místní sítě. Vodík by se v těchto případech měl vyrábět z obnovitelné elektřiny přímo v Česku, čímž by měl i přispět k posílení energetické bezpečnosti země. Vodík ale může v příměsi přijít i z přepravní soustavy, protože přimíchávat se bude k zemnímu plynu i za hranicemi, například v Německu. Po přijetí novely zákona mu už nic nebrání v cestě.

Nejdál jsme v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji, které spojuje společné vodíkové memorandum, a kde se připravují připojení prvních výroben vodíku. Ať už je to projekt Vodíkového klastru na Ostravsku, jehož jsme členem, nebo průmyslová zóna Triangle na Žatecku, Budeme schopni připojovat tyto výrobny stejně jako to dnes děláme s výrobnami obnovitelného biometanu.

Záměna zemního plynu za vodík se svým rozsahem blíží k další úspěšné změně v českém plynárenství, která byla dokončena v roce 1996. Tehdy Česko definitivně opustilo svítiplyn a přešlo na těžený zemní plyn. Robustní a spolehlivá infrastruktura distribuce plynu tento přechod zvládla, stejně jako se dnes připravuje na vodíkovou éru tuzemské energetiky.