Vodíková budoucnost se bez plynovodů neobejde, říká šéf HYTEP Aleš Doucek

Proč se zelená energetika vydává zrovna cestou vodíku?

Vodík má oproti jiným médiím hned několik výhod, které usnadní přechod na nízko- a bezemisní ekonomiku. Z energetického hlediska je vodík nejčistší palivo s nejvyšším energetickým obsahem (vztaženo na hmotnost). Při výrobě energie z vodíku v takzvaném palivovém článku dosahujeme vysoké účinnosti. Kromě vyrobené energie je při tomto procesu jediným vedlejším produktem voda. Vodík tedy nijak neznečišťuje životní prostředí, nevznikají žádné škodlivé emise. Dá se navíc využít ke skladování energie z obnovitelných zdrojů, protože ho na rozdíl od elektřiny lze ve velkých objemech skladovat.

Jaké má vodík kromě toho další uplatnění?

Vodík jako nejlehčí plyn má své výhody i pro těžký průmysl, sklářství nebo ocelářství. Například sektor ocelářství je obtížně dekarbonizovatelný, protože koks se v něm používá nejen jako palivo, ale také k výrobnímu chemickému procesu. A právě tady je možné vodíku využít. Dalším sektorem je například doprava. Auta na vodíkový pohon mají už dnes dojezd kolem 600 km, což je srovnatelné s dnešními vozidly se spalovacím motorem. Vodíková auta se už dostávají i do běžného provozu. Nedávno byla ve Vítkovicích otevřena první veřejná plnička aut na vodíkový pohon a v plánu jsou další.

Jak se česká republika připravuje na vodíkovou budoucnost?

Máme dva strategické plány. Jednak národní akční plán čisté mobility, který se soustředí na dekarbonizaci dopravy prostřednictvím nejen vodíku, ale také elektromobility a zemního plynu v podobě (bio)CNG a (bio)LNG. Druhým klíčovým dokumentem je národní vodíková strategie. Ta vznikla s přispěním české vodíkové technologické platformy a českého plynárenského svazu, včetně zapojení GasNetu. Tento dokument stanovuje oblasti, které budeme u nás podporovat. Nicméně národní vodíková strategie spíše udává obecný směr, než že by stanovila konkrétní kroky, které se musí stát. Jasně z ní ale vyplývá, jakým jdeme směrem. S nástupem vodíku se prostě počítá.

Jak tedy asi bude vypadat budoucnost energetiky u nás?

Už teď je jasné, že se energetika vydává cestou decentralizace. Nemůžeme to ale chápat tak, že každá vesnice bude energeticky soběstačná. Takový ostrovní systém by byl velmi nestabilní. Já tedy předpokládám, že vznikne jakási hybridní síť. Určitě budou zachovány velké zdroje energie, jako jsou jaderné elektrárny, které jsou považovány za nízkoemisní zdroj. Doplní je ale řada menších obnovitelných zdrojů, ať už půjde o solární a větrné elektrárny, biometanové stanice či elektrolyzéry na výrobu vodíku a palivové články. Obecně lze říci, že veškeré scénáře počítají s nadbytkem energie v určitých časových úsecích. Klíčová ale bude otázka jejího uskladnění a následné distribuce. A tam se právě vodík a jeho přeprava plynovodem nabízí jako nejlepší řešení.

To nahrává na další otázku. V EU se mluvilo i o vybudování samostatné a nové vodíkové infrastruktury. Jakou roli tedy podle vás sehraje naše stávající plynárenská infrastruktura?

Podle mě klíčovou. Vodík je plyn, a i když má jiné složení než zemní plyn, nedává žádný smysl budovat speciální infrastrukturu, která by vznikala vedle stávajících plynovodů. Dílčí části stávající sítě bude samozřejmě nezbytné upravit, ale zůstane její robustní a spolehlivý základ. Vodíková budoucnost se bez plynovodů neobejde. Je to nejekonomičtější a nejefektivnější způsob, jak vodík dostat do místa spotřeby. To platí nejen pro přepravu a distribuci, ale samozřejmě i skladování.

Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) vznikla v roce 2006 na popud Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Jejím cílem je rozvoj vodíkového hospodářství v České republice. Podporuje vzájemnou informovanost subjektů působících v oblasti vodíkových technologií a podniká aktivity prostřednictvím kterých rozvíjí potenciál vodíkových aplikací v ČR v návaznosti na klimatické ambice Evropské unie a jejich členských států.