Thomas Merker: Musíme zvýšit konkurenceschopnost Česka, jinak narazíme

Zemní plyn bude hrát významnou roli v tuzemském energetickém mixu ještě delší dobu – zejména v teplárenství a elektroenergetice při nahrazování uhlí. „Energetika stojí na prahu největší transformace od průmyslové revoluce. Zároveň se nacházíme v éře digitalizace a IT musí být silné tam, kde to potřebuje byznys,“ říká Thomas Merker, finanční šéf firmy GasNet. V tom by jí měla pomoci technologická společnost SAP ČR. Její generální ředitelka Hana Součková konstatuje: „V Česku existují neefektivní procesy, některé jsou i 30 let staré, ale trh nyní potřebuje úplně jiné.“

Česko už nezávisí na ruském plynu. Náhrada přišla rychle z Norska a v podobě LNG. Jaký dopad má a bude mít tato situace na GasNet?

Merker: GasNet je největší tuzemský distributor. Staráme se o klíčovou plynárenskou infrastrukturu, kterou proudí plyn do více než 2,3 milionu odběrných míst. Plyn, který do Česka přepravuje provozovatel přepravní soustavy, dále distribuujeme naší soustavou až ke koncovým zákazníkům. Nejen pro nás, ale pro celou zemi bylo klíčové mít dostatek plynu. Závislost na Rusku se společným úsilím státu a celého energetického odvětví podařilo vyřešit v rekordním čase. Všichni naši zákazníci dostali tolik plynu, kolik potřebovali. Válka na Ukrajině kromě diverzifikace zvedla další otázky spojené se směřováním plynárenství a energetiky. Jsem přesvědčen, že tato krize urychlí přechod plynárenství na nízkoemisní a bezemisní plyny, jako jsou biometan a vodík. Připravujeme se na to dlouhodobě. Ale stále tu chybí dobře domyšlená koncepce a dlouhodobá strategie státu, která by transformaci rozjela. Bez ní se Česko řítí do propasti. Hrozí nedostatek energie, ztráta konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu a podobně.

Můžete to rozvést?

Merker: Například jen odklon od uhlí bude znamenat významný výpadek primární energie, zhruba 150 terawatthodin (TWh). Obnovitelné zdroje energie a jádro jsou správný směr, ale v kontextu Česka mají omezený potenciál v řádu desítek TWh. Evropská unie chce být v roce 2050 klimaticky neutrální. Ať už je to reálné, nebo ne, vlak jede tímto směrem. Klíčové proto bude mít v Česku dostatek nízkoemisní energie, která bude k dispozici stabilně každý den. To je důležité pro domácnosti, a zejména pro průmysl, tahouna tuzemské ekonomiky. V případě nedostatku nízkoemisní energie bude průmysl čelit drahému financování kvůli taxonomii a mít vysoké náklady na energie kvůli emisním povolenkám, což povede k omezení možností prosadit se na evropských trzích. Okolní členské státy EU nespí a už dnes mají v některých aspektech náskok. Musíme proto zvýšit konkurenceschopnost Česka, jinak narazíme.

Jaké je řešení?

Merker: Česko potřebuje dlouhodobou strategii, chytré řešení, které zohlední specifické české podmínky. A v tom může plynárenství a GasNet pomoci. Zemní plyn bude hrát významnou roli v tuzemském energetickém mixu ještě delší dobu – zejména v teplárenství a elektroenergetice při nahrazování uhlí. Do značné míry přispěje k dosažení ambiciózních cílů snižování emisí oxidu uhličitého nejen u nás. Plynárenská infrastruktura je připravena a plyn je k dispozici celý rok – ať je noc či den, léto nebo zima. Navíc má zelenou a obnovitelnou budoucnost při využití biometanu a vodíku. Tímto směrem se ubíráme. Biometan už v naší síti proudí. Nedávno jsme připojili třetí výrobnu biometanu a další budou následovat. Biometan má potenciál nahradit 10 až 15 procent tuzemské spotřeby plynu.

Jak to vidíte s vodíkem? Je možné ho dostat do vaší infrastruktury?

Merker: Dlouhodobě investujeme do modernizace naší plynárenské sítě. Díky tomu bychom už nyní zvládli distribuovat až 20procentní příměs vodíku v zemním plynu. V budoucnu se chceme dostat až na 100 procent. Už dnes na to jednotlivé části sítě připravujeme. Je to o investicích do technologií, digitalizace, ale také o vzdělávání. Chystáme řadu pilotních projektů, jako je vodíkový polygon, a jednáme s několika obcemi o vstřikování vodíku do lokální sítě. Ve vodíku vidí potenciál řada investorů a firem včetně krajů. V Česku ale zatím nejsou podmínky pro úspěšné nastartování vodíkové ekonomiky. Zcela chybí legislativa. Doufám, že se to brzy změní. Česko v tomto ohledu zaostává.

Na vaší cestě k zelené a bezemisní energetice jste spojili síly s technologickou společností SAP. Co vás k tomu vedlo?

Merker: Energetika stojí na prahu největší transformace od průmyslové revoluce. To bude vyžadovat naši plnou koncentraci. Musíme se soustředit na náš byznys, na to, v čem jsme dobří. Zároveň se nacházíme v éře digitalizace a IT musí být silné tam, kde to potřebuje byznys. V Česku je nedostatek kvalifikovaných „ajťáků“ a nechceme budovat speciální oddělení na údržbu a aktualizace systémů (takzvaných ERP), na kterých naše organizace stojí. GasNet prochází transformací i v oblasti digitalizace. Jdeme cestou cloudových, standardizovaných řešení. A právě to nám nabídl SAP, vítěz výběrového řízení.

V čem vidíte výhody?

Merker: Předně jsou to nižší provozní náklady. Správa systému je přesunuta na dodavatele. V GasNetu se nemusíme starat o servery a mít tým IT specialistů na tuto oblast. Další výhodou jsou snadné aktualizace a upgrady. Dříve jsme měli systém ušitý na míru a každá aktualizace znamenala lidskou, časovou i finanční zátěž. Nyní máme „krabicové“ řešení, kdy aktualizace běží automaticky, jak to známe třeba u aplikací v mobilních telefonech. V GasNetu si s tím nemusíme lámat hlavu. Klíčovým prvkem je také měření emisní stopy. Jdeme cestou ESG a téma dekarbonizace patří mezi naše priority. Nový systém SAP S/4HANA nám umožní sdružovat data napříč naším dodavatelským řetězcem, kdy budeme měřit emisní stopu také u dodavatelů.

Součková: Pro nás jde v tomto případě o dlouhodobé partnerství, které dává smysl i díky spolupráci a rychlosti při zavádění systémů. Energetická krize vyvolává změny. Energetické společnosti musejí pracovat efektivněji, aby dokázaly být konkurenceschopné i cenou. Tím vyvíjejí tlak i na další firmy, protože i ony musejí snižovat spotřebu. A právě tyto iniciativy začínají rozhýbávat trh. A abychom i my více pomohli, musíme porozumět tomu, co zákazník potřebuje, a přizpůsobit tomu technologie. Nejde o to začít GasNetu něco diktovat, protože technologie umožňují skoro vše, ale nastartovat transparentní komunikaci. Pro nás je důležitá zpětná vazba.

Česko se třetím rokem vyrovnává s energetickou krizí. Jak mohou přispět technologie?

Součková: Tím, že nevíme, co bude na konci, pak flexibilitou přístupu. Když jsme s GasNetem začínali, nevěděli jsme o válce na Ukrajině a jejích dopadech. Proto jsme museli reagovat v průběhu projektu, abychom přizpůsobili technologie, aplikace. Alfou a omegou zůstává řízení inovací, protože rozvoj nejde zastavit a digitální transformace je nikdy nekončící proces. Umíme pomoci s inovační kulturou ve firmách, pořádáme workshopy, abychom zákazníkům ukázali, co všechno je možné. Pokud dostaneme zpětnou vazbu, okamžitě poznatky aplikujeme do výzkumu a vývoje.

GasNet provozuje 65 tisíc kilometrů plynovodů v Česku. Pomáhají i v tom technologie?

Součková: Celý svět mluví o umělé inteligenci, a zde může být její prostor při detekcích úniků plynu. I když se nyní nacházíme ve fázi hledání vhodného řešení, systémy už jsou na to připravené. Do budoucna by tyto technologie také mohly pomoci s plánováním údržby, protože o trubky se pořád někdo musí starat. Ale lidí k tomu není dostatek. Klíčové je sbírat data z infrastruktury a pomáhat manažerům GasNetu rozhodovat. Správně nastavený systém by dohlédl, kdy a kam lidi poslat, čemu se věnovat. Díky umělé inteligenci bychom také mohli pracovat na predikci energetického mixu pro Česko.

Mohou být prvky spolupráce SAP a GasNetu vzorem i pro další firmy v Česku?

Součková: To je ambice nás obou. Za nejdůležitější považujeme sdílení zkušeností, ale i bolestí, aby se už u ostatních neopakovaly. Řešení SAP využívá deset největších firem z energetiky v Česku, takže i malé zlepšení má velký dopad na zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví. Nastavení ERP (systému plánování podnikových zdrojů) GasNetu byl začátek, nyní pracujeme na větších projektech. Nejen pro GasNet, ale i další energetické společnosti, a to i přímo v centrále SAP v Německu.

Merker: Musí to tak být, protože lidé vždy lpí na tom, co dobře znají. Ale to už nebude stačit. Proto je třeba změnit myšlení, i když to bývá těžké, a získat motivaci vybudovat něco nového. Musíme se postarat, aby se lidé vzdělávali, měli motivaci a táhli i ty ostatní, třeba i malými úspěchy. Česko potřebuje jiný „drajv“ než v uplynulých letech. To je jediná cesta, jak zvýšit konkurenceschopnost.

Součková: Nejen v Česku existují neefektivní procesy, některé jsou i 30 let staré, ale trh nyní potřebuje úplně jiné. K tomu je nutná dostatečně robustní a zároveň flexibilní platforma. Zvýšení konkurenceschopnosti Česka je naším dlouhodobým cílem a nejmodernější řešení SAP už je na trhu. Záleží teď na nás všech, jak této příležitosti dokážeme využít.

Týdeník Euro, 10. 7. 2023