„Studium plynařiny je sázka na jistotu. Plyn nahradí končící uhlí,“ říká Martin Valenta, ředitel Středního odborného učiliště plynárenského Pardubice

Jak se aktuálně vyvíjí počet přihlášek na vaši školu?

Z hlediska počtu přihlášek je situace srovnatelná s loňským rokem, kdy se výrazněji projevil větší počet žáků končících základní vzdělání. Zásadně se ale změnila skladba oborů z hlediska priority. Největší počet přihlášek jsme dosud zaznamenali u oboru Instalatér, nárůst přihlášek je také u oboru Kominík a trvale velký zájem je o studium čtyřletého maturitního oboru Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení. Méně přihlášek máme u oboru Mechanik plynových zařízení, takže rodiče a žáci zde ještě mají příležitost si tento obor zvolit.

Co brání většímu zájmu o studium plynařiny?

Při rozhodování o dalším studiu zvažují rodiče deváťáků celou řadu aspektů. Jedním z nejdůležitějších je budoucí uplatnění v praxi. Odborníci dobře vědí, že význam plynných paliv je zcela zásadní, protože Česko primárně spotřebovává více energie z plynu než z elektřiny a emisně šetrnější plyn se navíc v nejbližších letech stane náhradou za končící uhlí. Evropské plynárenství se současně připravuje na snižování uhlíkové stopy postupným využitím obnovitelných plynů: biometanu a vodíku.

To vše však není na první pohled patrné, protože se ve veřejném prostoru objevuje celá řada dezinformací a mýtů jako: „Když nebude plyn z Ruska, bude ho málo a bude drahý. Evropská unie navíc plánuje zakázat kotle na plyn už v roce 2029. A je to fosilní palivo, které nemá perspektivu.“ Ze strany rodičů a žáků je potom plyn vnímán negativně, což má za následek menší zájem o studium plynařiny.

Jak tedy vidíte současnost a budoucnost plynárenství?

Skutečnost je diametrálně odlišná od mýtů ve veřejném prostoru: Česká republika je schopná pokrýt spotřebu zemního plynu z celé řady zdrojů, zejména z Norska, ale také prostřednictvím tankerů dovážejících LNG (zkapalněný zemní plyn). Cena zemního plynu se vrací na úroveň před energetickou krizí na podzim 2021 umocněnou ozbrojeným konfliktem na Ukrajině od února 2022. Údajný zákaz plynových kotlů je pouze špatná interpretace návrhu Evropské komise, jak zvýšit účinnost nových kondenzačních kotlů uvedených na trh po roce 2029. Plyn bude pevnou součástí tuzemského energetického mixu i v budoucnu, což je zakotveno v národních strategických dokumentech. Velké uhelné elektrárny čeká přestavba na plynná paliva a nové trendy počítají nejen se zemním plynem, ale také s obnovitelným biometanem a vodíkem. Takže být specialistou v plynárenském oboru je v podstatě sázka na jistotu.

V případě, že by se zájem ze strany studentů snižoval, jaké to může mít následky?

Je to problém, který aktuálně eskaluje nejen v plynárenství, ale i v dalších odvětvích. Rostoucí věkový průměr specialistů, kteří drží infrastrukturu České republiky nad vodou, znamená pro následující roky velké riziko. Vedle plynárenství se s nedostatkem odborníků potýkají také distributoři elektrické energie, vodohospodáři a dodavatelé tepla. Reálně hrozí, že nedostatek odborníků bude mít za následek zhoršení stavu inženýrských sítí, a to i přestože například distribuční soustava plynu je aktuálně ve velmi dobrém stavu. Generační obměna nebude snadná. Firmy zoufale hledají technicky vzdělané absolventy, ale školy nestačí připravit dostatek žáků.

Jaká je situace v uplatnění vašich absolventů?

Vyhráno mají žáci, kteří najdou ve studovaném oboru smysl a práce je baví. Uplatnění najdou ihned. To platí i pro plynaře. Už na škole při odborné praxi poznají, jak to chodí ve firmách a uvědomí si svoji velkou cenu. Pokud skloubí šikovnost s ochotou učit se novým věcem, určitě nemusí mít o profesní budoucnost obavy. Po skončení školy pracuje v oboru minimálně 70 % žáků. Ze setkání s absolventy vím, že ti, kteří zkusí štěstí jinde, se často po pár letech k oboru vracejí. Práce v plynárenství je určitě náročná, vyžaduje znalosti a praktické dovednosti, ale na druhou stranu se jedná o respektovaný obor s nadstandardním zázemím od plynárenských firem a společností.

Co byste poradil rodičům a žákům při podávání přihlášek na střední školu?

Studium na střední škole je krásná etapa lidského života, etapa končícího dětství a začínající dospělosti. Vzpomínky na „střední“ nás provázejí celý život. Volba oboru vzdělání není nic jednoduchého. Málokterý žák má ve svých patnácti letech vyhraněný zájem. Přesto i v tomto věku, pokud rodiče se svými dětmi komunikují a naslouchají jim, dokážou společně zvolit správnou cestu. Spousta kluků má vztah k technice, který se zatím nedokázal projevit, protože my dospělí jsme jim nedali příležitost. Při rozhodování kam „po základce“ bohužel často vstupují do hry ne vždy vhodné ambice rodičů. Je pochopitelné, že každý rodič chce pro své dítě „to nejlepší“, ale ne každý je studijní typ. Šikovné ruce, zručnost, to je obrovská devíza. Navíc stále vzácnější. V době, kdy mnoha kancelářským profesím hrozí, že je nahradí umělá inteligence, představují technika a řemeslo skvělou perspektivu.

Zdroj: Denik.cz