GasNet dokončuje rekonstrukci páteřního plynovodu pro Opavsko včas díky LNG a spolupráci s archeology. Lokalita byla bohatá na archeologické nálezy

 

„Na Opavsku dokončujeme plánovanou rekonstrukci vysokotlakého plynovodu, konkrétně osmikilometrového úseku poblíž obcí Kravaře, Malé a Velké Hoštice. Zajišťujeme tak bezpečné a spolehlivé dodávky plynu v Moravskoslezském kraji. Plynovod je páteřním plynovodem pro celé Opavsko,“ zdůrazňuje Pavel Komsa, ředitel Divize výstavby skupiny GasNet.

Rekonstrukce bez omezení dodávek. Plynařům pomohla unikátní LNG technologie

GasNet pečuje o spolehlivé dodávky plynu do domácností i průmyslových podniků. „Vždy hledáme cesty, jak udržet stabilitu dodávek plynu. V tomto případě jsme pro náhradní zásobování využili poměrně unikátní řešení – náhradní zásobování pomocí cisterny se zkapalněným zemním plynem (LNG). Technologii LNG jsme využili, abychom pro místní domácnosti a firmy zachovali standardní dodávky plynu bez omezení,“ vysvětluje Stanislav Bejr, vedoucí řízení výstavby skupiny GasNet.

Zkapalněný plyn má až 600krát menší objem než plynná forma zemního plynu. Umožňuje proto dostat poměrně velké množství plynu i do malého zásobníku – třeba i do pojízdné cisterny. Větší zásobníky pojmou až 56 tisíc m³ plynu.

V okolí plynovodu šly dějiny

Společnost GasNet při výstavbě úzce spolupracovala s Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, detašovaným pracovištěm Opava. Lokalita se totiž ukázala jako velmi bohatá na archeologické nálezy. „Rekonstrukci plynovodu dokončujeme včas i díky intenzivní spolupráci s opavskými archeology. Jejich pracovní nasazení si zaslouží respekt. Děkujeme za skvělou spolupráci,“ zdůrazňuje Štěpán Vodička, regionální vedoucí řízení výstavby skupiny GasNet.

Archeologické práce na lokalitě byly úspěšně ukončeny. Opavští archeologové při této stavbě identifikovali celkem osm archeologických poloh, na kterých dohromady zjistili na 450 objektů různého charakteru, např. pro skladování, výrobu, obytné objekty, běžné sídlištní objekty a hliníky, tedy rozsáhlé jámy na těžbu jílu.

„Nejstarší nálezy lze časově zařadit do období 3 500 až 3 200 př. n. l., tedy ke kultuře s nálevkovitými poháry. Nejmladší pak spadají do období přibližně 1. až 2. století n. l., patří tedy do starší doby římské,“ popisuje nálezy archeolog Petr Rataj z Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Brno, detašovaného pracoviště Opava.

Převážnou část nalezených archeologických předmětů tvoří keramické fragmenty. Archeologům se také podařilo vyzvednout několik keramických nepoškozených nádob a kolekci hliněných zátěží pro tkalcovský stav. Mimo keramické nálezy archeologové získali i kamenné artefakty. Například část kamenného sekeromlatu vyrobeného ze serpentinitu anebo štípanou sekeru vyrobenou ze silicitu, která má dobrušované ostří. „Podrobnější analýzu všech nalezených artefaktů provedeme přes zimní období, protože nyní naši energii věnujeme dalšímu terénnímu výzkumu v jiných lokalitách. Už nyní je však zřejmé, že výsledky budou velmi zajímavé.“