Průzkum: Češi si všímají nedostatku řemeslníků. Chybí i plynaři, zájem o ně potvrzují delší čekací lhůty

Nejdéle si aktuálně české domácnosti musí podle průzkumu počkat na dostupnost služeb truhlářů. Déle než měsíc na započetí prací čekalo hned 42 % dotázaných, kteří v posledních pěti letech využili jejich služby. Každý sedmý pak čekal více než 3 měsíce. Delší čekací lhůty aktuálně mají i zedníci, na jejichž služby si více než měsíc muselo počkat 36 % dotázaných, a malíři, v jejichž případě to bylo 32 %. Na vyčištění komína pak déle než měsíc čekalo 29 % dotázaných.

V případě plynařů servisujících domácí spotřebiče, instalatérů a elektrikářů je aktuální situace přeci jen o něco lepší. Stále však není ideální. Déle než měsíc si na jejich služby počkala necelá čtvrtina dotázaných.

Určitou výjimku z hlediska dostupnosti řemeslníků tvoří pohotovosti. Nepřekvapí, že velmi rychle reagují například zámečníci. Hned 40 % dotázaných uvedlo, že na zámečníka čekali méně než jeden den. Ve více než pětině (21 %) případů svou práci dokonce zvládli odvést během tří hodin.

Jít do plynařského učení se vyplatí

„V GasNetu se staráme o 65 tisíc kilometrů plynovodů. Podporujeme proto výuku plynárenských oborů a sledujeme situaci mezi řemeslníky včetně plynařů, kteří by mohli pracovat u nás. Důvody jsou zřejmé – zemní plyn je a bude pro Česko klíčový a bez zkušených i nových plynařů se neobejdeme. Role plynu v energetice teď poroste, protože plyn nahrazuje končící uhlí v elektrárnách i domácnostech. Plyn čeká renesance také díky postupnému přechodu na zelené plyny jako jsou vodík a biometan,“ vysvětluje Helena Steinerová, manažerka náboru a rozvoje zaměstnanců skupiny GasNet.

Zdůrazňuje, že o plynaře je velký zájem nejen mezi zákazníky, ale i mezi zaměstnavateli. „Talentované budoucí plynaře proto oslovujeme už na školách a zajišťujeme jim stipendia i placené praxe v GasNetu. Tak, aby mohli po škole plynule pokračovat v péči o kritickou infrastrukturu,“ specifikuje Helena Steinerová.

Její slova potvrzuje ředitel Středního odborného učiliště plynárenského Pardubice Martin Valenta: „Obrovská poptávka ze strany zaměstnavatelů a vyšší finanční ohodnocení činí řemesla mnohem atraktivnějšími než v minulosti. Dvojnásobně to platí o našich plynařích, které si plynárenské společnosti hýčkají už v průběhu studia. Vyhráno mají žáci, kteří najdou ve studovaném oboru smysl a práce je baví. Uplatnění najdou v podstatě ihned.”

Češi: řemeslo má budoucnost i zlaté dno

Z průzkumu dále vyplývá, že Češi vnímají řemeslníky pozitivně a řemeslo vidí jako perspektivní karierní dráhu. Že řemeslníci aktuálně nemají problém s uplatněním, si myslí 89 % Čechů. Za finančně perspektivní pak řemeslné obory považuje hned 88 % dotázaných. Zvláště zajímavé se tyto obory stávají v souvislosti s postupnou digitalizací a integrací umělé inteligence do pracovních procesů. Více než dvě třetiny dotázaných (70 %) si totiž myslí, že jsou řemesla v kontextu nástupu umělé inteligence perspektivnější než digitálně snadněji nahraditelná kancelářská zaměstnání.

„Pohled veřejnosti na řemeslné a technické obory se pomalu mění. Stávají se atraktivnějšími. Z průzkumů víme, že 61 % oslovených by reálně zvažovalo studium řemeslných oborů, pokud by se teď hlásili na střední školu. Zatímco nedávno se plynárenská učiliště potýkala s nižším zájmem žáků, teď je situace zcela jiná. Počty zájemců naplňují nebo dokonce převyšují kapacity škol,“ popisuje Helena Steinerová.

Na potřebné zlepšení v praxi si však budou muset domácnosti ještě nějaký čas počkat. Další prohlubování nedostatku řemeslníků totiž předpovídá třeba analýza společnosti Boston Consulting Group. V roce 2030 by podle ní na českém trhu práce mohlo chybět až 53 tisíc řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků hlavní stavební výroby, 33 tisíc malířů a příbuzných pracovníků, 22 tisíc mistrů v oblasti těžby, výroby a stavebnictví či 20 tisíc techniků ve fyzikálních a průmyslových oborech.